Když se řekne slovo máma, vybaví se mi ta moje a v ní osoba, která je tady vždycky a za všech okolností, která všechno ustojí, všechno stíhá, zastane spoustu práce, nikdy si neodpočine, o všechno se postará, dá mi přednost před sebou, jde kvůli mně i na kraj světa a dá mi vše, co má, jen abych byla šťastná.
Mámy dělají vše nezištně a den mámy má 24 hodin v tempu. Ony mají za den tolik práce, že se mi nechce věřit, že ještě pořád, se ženy matky neoceňují medailí.
Důvody, proč jsou dnes mámy tolik souzeny, by se dali shrnout do několika bodů:
· Mámy se o vše postarají a mnohdy nic nestíhají, protože na mámě visí spousta lidí, proto se může zdát, že neudělají vše, co se od nich očekává.
· Ten druhý spočívá v tom, že každá máma musí někdy vypnout! A je opravdu neuvěřitelné, kolik lidí dokáže překvapit myšlenka, že i taková máma si potřebuje čas od času odpočinout.
· Jsou souzeny, dle dovedností svých dětí. Každá maminka, dělá pro své dítě maximum! To, že děti jsou různé a učí se vše svým tempem, už uspěchat nejde. To, co umí jedno dítě ve 2 letech, se třeba další naučí až o rok později.
· Ony mají šíleně moc času, obzvlášť na mateřské dovolené. Kde, k tomu pořád lidi chodí, že maminky nemají co na práci? Oni jsou přece mámy! Jaká je vaše super síla?
Být v dnešní době mámou, je stejně náročné, jako být mámou v době minulé a troufnu si říct, i v budoucí. Ať bude doba jakákoliv, role mámy se v ní měnit nebude. Nálepku dobré a špatné mámy si může dát každá žena sama. Maminky nejsou dokonalé, ani ony nedělají vše na 100%. Možná proto, že někdy nestíhají, možná proto, že jsou někdy až moc unavené, nebo možná proto, že si prostě někdy myslí, že to, co dělají stačí.
Máma nemusí být perfektní, stačí že je tady, když ji její děti potřebují! Nikdo, dokonce ani dnešní společnost, by neměla požadovat po matkách, aby byli bezchybné. Je lehké říct, že jste špatné mámy, jen aby vám tím bylo odpuštěné to, že děláte něco spatně. Nejsem si vědomá žádné chyby, kterou by udělala moje máma, když jsem byla dítě. Možná proto, že to všechno, co pro mně dělala, bylo v mých očích až příliš. A to chci zdůraznit! To, jak vás vidí vaše dítě, z vás dělá mámu.
Je důležité poplakat si, když vás dětí nevidí, třeba i ve sprše, nebo když spí. Je opravdu důležité, ať se cítíte jakkoliv špatně, nedat to najevo před nimi. Oni musí vědět, ať se děje cokoliv, že všechno bude v pořádku! To je nejvíc, co můžete svým dětem nabídnout – pocit bezpečí. A to, z vás udělá navždy dobrou mámu!