Pokud si my lidé kupujeme něco za pár korun, obvykle s tím žádný zásadní problém nemáme. Snad jedině tehdy, když jsme ještě malými dětmi s malým kapesným, by to mohl být problém, jinak těch pár drobných obvykle někde snadno seženeme. Jenže v životě lidském se neplatí vždy jenom takový pakatel. Často s našimi životy souvisejí i daleko vyšší výdaje. A na ty už se peníze ani zdaleka tak snadno neshánějí.
Když má člověk zaplatit za něco dražšího, když má naráz utratit větší sumu peněz, obvykle na to nemívá dost. A logika velí, že by si na to prostě měl našetřit. Kdo šetří, má za tři, a někdo takový tedy zřejmě jednoho dne i na něco drahého peníze mít bude.
Jenže dá se vždycky čekat až na dobu, kdy si potřebné peníze našetříme? Můžeme si vždycky říkat, že zkrátka s tím či oním počkáme, že si to pořídíme třeba za měsíc, za rok, za deset nebo i více let? Samozřejmě, že ne. To často nepřichází v úvahu. Jenže co s tím, když si něco potřebujeme pořídit hned, ale peníze na to budeme mít až někdy v budoucnu? Vždyť nám to obvykle nikdo nedá jenom tak na dluh! Na dluh si skutečně drahé záležitosti často nepořídíme. Ale přesto nemusíme rezignovat, když nemáme právě dost peněz. Můžeme si přece potřebnou částku i vypůjčit. Samozřejmě pokud máme od koho.
A od koho že si lze půjčit? Od banky? Samozřejmě je i to teoreticky možné, protože i banky peníze půjčují, jenže obracet se na ně má smysl jedině v případě, že má člověk dost velké a jisté příjmy a čisté registry dlužníků. Jinak je to jenom ztráta času.
A kde by se daly sehnat ony velké peníze v případě nedokonalých zájemců? Pro ty je tu často jedině hypotéka bez doložení příjmu, u které uspějí i tehdy, když nemohou nebankovní společnosti mnoho nabídnout. Protože tady stačí i jenom záruka splácení v podobě zástavy nemovitosti, a hned tu má důvěru i ten, kdo by byl jinak jako dlužník zcela nedůvěryhodný.